TU NETREBA VEĽA SLOV, STAČI AK SA NAPÍŠE : HAČIKO A TREBA SI NACHYSTAŤ KRABICU KAPESNÍKOV : 

http://youtu.be/78oEBlBtNRA

...možno bude aj fajn, ak si prečítaš komentáre čo sú dole pod ponukou filmu na youtube a napadlo ma, že ja už tento film tu v ponuke mám na Falkovinách 2 a je tam uvedený takto : clanky/video/hachiko.html

...chcem tu ešte doplniť novinku

o podobnom havinkovy,

čo dva roky chodí čakať svojho pána

pred nemocnicu

foto len také ilustračné

Psí láska až za hrob. Fenka čeká roky na mrtvého pána

ZDROJ : 28. 11. 2014 aktuálně.CZ - Magazin

Pes čeká druhým rokem před nemocnicí, až půjde jeho pán zase domů. Ten ale v loňském roce zemřel.

Koltsovo – Fenka Máša přišla před dvěma lety do novosibirské nemocnice se svým pánem, kterého museli hospitalizovat. Fenka tak chodila na stejné místo, kde naposledy viděla páníčka, a na noc se vracela do nedaleké vesnice hlídat dům.Po roční léčbě majitel nakonec zemřel, fenka se ale stále k nemocnici vracela a tamní personál se nesnažil psa ani vyhánět.

"Rodina ji chtěla v poslední době vzít domů, ale Máša vždy utekla a vrátila se do nemocnice. V pátek večer si ji odvezli a v sobotu ve tři hodiny ráno byla zase zpátky," řekla The Siberian Times pracovnice tamní nemocnice Alla Vorontsova.

Zaměstnanci nemocnice přesto doufají, že jednou Máša najde rodinu, u které se bude mít dobře, a na svého zesnulého pána zapomene. Denně totiž vídají při své práci smutek z odchodu blízkých, který je podle nich u psů stejně dobře rozeznatelný jako u lidí.

O věrnosti psů se točí filmy

Tento fakt podle serveru Daily Mail dokazují i známé příběhy věrných domácích mazlíčků, kteří údajně ronili na pohřbech svých pánů slzy. V roce 1858 zemřel ve Skotsku jistý muž, který byl pochován na hřbitově v Greyfiars Kirk bez náhrobku. Jeho pes Bobby to místo našel a po celých 14 let lehával na hrobe svého pána.

Tímto příběhem se inspirovali spisovatelé i samotný Walt Disney, který o Bobbym natočil v roce 1961 film. Podobně dojemný příběh mají také v Japonsku. Pes jménem Hachiko čekal každý den na nádraží na svého pána, kterého dříve chodíval vyprovázet i vítat, když přijížděl z práce. Jednou ale zemřel a na nádraží se už nevrátil. Hachiko na něj čekal na stejném místě celých deset let až do své smrti v roce 1935.

V Japonsku je tento příběh tak známý, že si věrný pes vysloužil i bronzovou sochu a hollywoodská produkce o něm natočila film z roku 2010 s Richardem Gereerem v hlavní roli.

Fenka Máša ve vestibulu novosibirské nemocnice.

Foto: Vesti Novosibirsk – The Siberian Times

Možno aj náš Bobinko v Kopčanoch je ako ten Hačiko, lebo začal po smrti našej starenky spávať pri bráne, dotiahol si tam aj koberčeky a čaká kým sa vráti jeho panička. Chodievam ho kŕmiť a akonáhle zoskočim z bicygla pred bránou, počujem ako sa teší, ako kňučí a škrabe na bránu z druhej strany. No vždy som to len ja a nie jeho panička. Má svoju budu, velikú stodolu, ale spáva na tom svojom koberčeku. Susedia čo ho tam vidia cez plot, vravia, že sa po dvore len tak potuľuje, ale najčastejšie sedí na tom koberčeku pred bránou a vraj v ten deň kedy nám starenka zomrela, Bobinko strašne kňučal, plakal. Pes to asi nejak vycíti čo sa okolo neho deje, no neustále vyčkáva...

peťo z tramtárii - sLOVEnsko